"Smysl těchto požadavků je, Hrad učinit sídlem presidenta demokratického; celá úprava Hradu zvenčí a uvnitř musí být prostou, umělecky ušlechtilou, symbolisující ideu státní samostatnosti a demokracie. V témž duchu musí blízké okolí Hradu být regulováno. Národ pohlíží na Hrad jako na věc národní, a proto přeměně Hradu, koncipovaného a provedeného monarchisticky, v Hrad demokratický, musí být věnována pozornost nejen presidentů, nýbrž také vlády."

Impluvium - centrální prostor reprezentačního bytu T. G. Masaryka ve druhem patře Nového paláce Pražského hradu.

"Když jsem před deseti lety přišel na Pražský hrad, velmi mě deprimovala uzavřenost hradních prostor; našel jsem zde spoustu krásných míst, kam návštěvníci nesměli nikdy vstoupit. Jedno z prvních rozhodnutí, které jsem proto se svými spolupracovníky učinil, bylo otevřít hradní prostory veřejnosti. Brzy se zpřístupnily nové a netušeně krásné zahrady Pražského hradu, Tereziánské křídlo a řada dalších míst, které dnes obdivují návštěvníci z celého světa. Historická hodnota Pražského hradu může být vnímána a pochopena jen tehdy, žije-li Hrad bohatým kulturním a společenským životem."

Malá pracovna Václava Havla na Pražském hradě s nábytkem navrženým Bořkem Šípkem

Rub a líc informačního letáku KPR a SPH

Český lev Vincence Makovského byl po náročné rekonstrukci umístěn na nové místo u vstupu do Hradu v roce 2009. Ke slavnostnímu odhalení došlo 28.10., kdy prezident Václav Klaus shrnul přístup své administrativy k údržbě a obnově Pražského hradu: “Plastiku lva nebylo možné vrátit na její původní místo. Tato možnost definitivně zanikla v 90. letech, kdy druhé hradní nádvoří změnilo svou podobu vybudováním nových dominantních vstupů do Hradu. Pro Makovského sochu jsme proto hledali nové místo a našli jsme je zde, před severním vstupem do Pražského hradu.

Hlavní ideou tohoto sice vcelku malého, ale realizačně i finančně poměrně náročného projektu bylo tento vstup do Hradu zvýraznit a zdůraznit. Je to součástí naší celkové koncepce péče o Pražský hrad, kterou lze shrnout takto: restaurovat, renovovat a udržovat Pražský hrad tak, aby nedocházelo ke ztrátě jeho historické podoby a aby byl prezentován v co nejdůstojnější podobě. 

Tento projekt není na severní straně Hradu osamocený. V bezprostřední blízkosti tohoto místa byla opravena lávka navržená ve 30. letech 20. století Josipem Plečnikem a byly obnoveny na ni navazující arkády pod terasou zahrady Na Baště. Nedaleko odtud se renovovala Jízdárna, a spolu s ní terasa u Jízdárny, energocentrum a garážový dvůr. Byla restaurována architektura Královského letohrádku, byla zřízena cesta na Masarykovu vyhlídku, s Novým světem byl propojen Jelení příkop. Kompletní opravou právě nyní prochází Míčovna. Nejsou to zásahy revoluční ani nepokorné, ale nejsou to zásahy zanedbatelné.

Ideou tohoto projektu bylo i posílit symboliku Pražského hradu jako místa české státnosti. Lev byl heraldickým symbolem Českého království již od vrcholného středověku. Lva s královskou korunou najdeme na exteriéru Svatovítské katedrály, ve Svatováclavské kapli, ve Vladislavském sále a na řadě dalších míst Pražského hradu. Reinstalace sochy lva od Vincence Makovského do této staleté tradice zapadá. Makovského lev se tak vrací ke svým služebně starším a zasloužilým kolegům.”

Lidové noviny, 11. ledna 2025, Nové „Pavlovy“ hradní boudy aneb Co je dovoleno Bohovi, není dovoleno volovi

Správa Pražského hradu a Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy vypsaly soutěž na podobu nových policejních stanovišť u vstupů do areálu Pražského hradu, které nahradí provizorní dřevěné boudy z roku 2016. Architektonická soutěž samotná nás vyjde na bezmála milion korun. Odhad pořizovací ceny nových budek zveřejněn nebyl. Co mají hradní páni v plánu? Nepůjde prý o stavby, ale „jen“ o mobiliář, který bude „co nejméně narušovat kontext památkové historické stavby“ a proto nebude nutné povolení. Požadováno je modulové řešení, tedy možnost boudy zvětšovat až do rozměrů stávajících bud. Boudy mají být „estetičtější a přívětivější“, policisté v nich konající službu mají mít komfortní podmínky, nemá na ně foukat a pršet. Pro snadnější manipulaci s davy návštěvníků jsou objednány též nové mobilní zábrany.

Dvojí metr

Připomeňme, že policejní kontroly a další masivní bezpečnostní prvky byly na Pražském hradě instalovány v roce 2016 za úřadování prezidenta Zemana, zhruba rok po vyvěšení obřích červených trenýrek v místě prezidentské standarty. Média se od té doby tématu bezpečnostních opatření intenzivně věnovala. Rozebírala jejich smysl, zhyzdění areálu Hradu, ponižování rentgenováním a šacováním tašek, a dávala prostor rozhořčeným reakcím návštěvníků. Jimi zvaní bezpečnostní analytici upozorňovali na kontraproduktivnost kontrol, protože návštěvníci před boudami vytvářeli velké, snadno zranitelné fronty. Byla také vznesena otázka finančních nákladů. Politici z Prahy 6 vyzývali Hrad ke zrušení kontrol a protestovali proti hradní zvůli. Ministr vnitra Rakušan v závěru Zemanova mandátu označil opatření za „válečné opevnění“, přičemž Pražský hrad podle něj „patří nám všem a my všichni opravdu nejsme teroristi, jak si teď připadáme při jeho návštěvě“. Kandidáti na prezidenta vesměs opatření odsuzovali a slibovali, že je zruší. Taktéž generál Pavel policejní kontroly opakovaně kritizoval. Po jeho vítězství v kritice pokračoval Pavlův poradce architekt Pleskot. Ten označil betonové a ocelové zátarasy a bariéry za vrchol brutality, nevkusu a nevážení si lidí a prosazoval jejich bezodkladné odstranění.

Tak to bylo, dokud šlo vinu za vzniklou situaci přičíst prezidentu Zemanovi. A jak to je, když jde o prezidenta Pavla? Česká televize vyrobila reportáž, v níž zaznělo zdůvodnění potřeby nových kontrolních stanovišť z úst hradní správy, tedy bez jakékoli oponentury, a vyjádřili se zase jiní návštěvníci – takoví, kteří najednou soudí, že čím více bezpečnostních opatření na Hradě, tím lépe. Ostatní média se dívají stranou. Dvojí metr je do očí bijící. Jak jinak vysvětlit, že ti, kdo kritizovali obludná bezpečnostní opatření realizovaná za Zemana, při oznámení ještě obludnějších opatření za Pavla mlčí. Nikdo se na nic neptá architekta Pleskota a dalších rádců, o jejichž názory se média jinak perou, a oni sami mlčí. Nevíme, co si myslí o skutečnosti, že na bezpečnostních bariérách, které hyzdí parter Hradu, se za dva roky Pavlova mandátu nezměnilo prakticky nic a že dosud provizorní policejní boudy se stanou definitivní realitou. Pro vstup bude nadále uzavřena Brána Titánů, která je historicky hlavním vstupem do Hradu. Dnes v ní stojí plaňkové ploty a mohutné bezpečnostní výsuvné sloupy, které brání volnému procházení, resp. dnes už pouze vycházení. Co by na toto pojetí řekl architekt Plečnik, který čestný dvůr za Bránou Titánů po roce 1920 upravil na slavnostní vstupní prostor do prezidentského sídla, nebudeme raději domýšlet.

Zatímco jinde se šetří

Lidé, kteří zavítají na Pražský hrad, musí být ohromeni množstvím policistů a vojáků s dlouhými zbraněmi, kteří jsou dalším hyzdícím a nepříjemně působícím prvkem v areálu. Vypadá to, že v naší zemi zuří válka nebo se odehrává vojenský převrat. Hradní stráž má údajně přes 900 tabulkových míst a stojí nás (opět údajně, protože stráž nic nezveřejňuje) miliardu ročně. Ve srovnání s pravidelnou armádou, která má sotva 28 000 vojáků, a ve srovnání s počty srovnatelných jednotek ve světě, je to naprosto excesívní počet. Kolik na Hradě slouží policistů, se zjistit ani nedá. Policie ČR odmítá uvést, kolik ji ostraha Hradu stojí a jaká je její efektivita. Nemá prý povinnost cokoli vyhodnocovat, ale je si jistá, že právě díky takto prováděné „prevenci“ k žádnému incidentu na Hradě nedošlo. Je zjevné, že policie, potažmo ministerstvo vnitra má chod Pražského hradu pevně v rukou a své pozice nehodlá vyklidit. Je to pochopitelné. Procházet se po Pražském hradě a kontrolovat dámám kabelky je určitě příjemnější než sloužit tam, kde se nedaří zvládat vysokou kriminalitu a kde je policistů nedostatek.

Soutěž na nová policejní stanoviště byla paradoxně vyhlášena ve stejný den, kdy prezident Pavel podepsal důchodovou reformu. Je s podivem, že zatímco v některých oblastech se šetří, na podobné zbytečnosti, jako jsou nové hradní boudy, se najde peněz dost. Anebo je tato podoba Hradu součástí širšího záměru – zastrašit občany obrazem policejního státu v malém?